Navigace

Obsah

Historie obce

 

Obec Postřižín leží přibližně 15 km severně od Prahy, na státní silnici I-8 a dálnici D8 směr Praha – Drážďany, cca 3 km od posledního výběžku pohoří Brdy (od Dřínovského vrchu), který leží 243 m nad Jaderským mořem. Katastr obce se svažuje od jihovýchodu k severozápadu. Nejvyšší bod katastru Postřižín je na tzv.I. špičáku (290 m nad Jaderským mořem). Samotná vesnice je také výškově členitá.

V minulosti byla obec Postřižín převážně zemědělská. První písemný záznam o obci Postřižín existuje od roku 1052, kdy byl psán jako Postrizine v latinsky psaném dokumentu sepsaném knížetem Břetislavem I. Název Postřižín se pravděpodobně váže k pohanskému obřadu prvobytně pospolného řádu, rozšířeného kdysi po všech slovanských národech. V té době existovalo skupinové manželství, což bylo tehdy přirozeným jevem. Děti vychovávala matka a jejich původ se určoval jen po matce, protože nebyl znám pravý otec. Když dítě dorostlo, bylo do řad pracovníků a bojovníků přijímáno zvláštním způsobem, tak zvanými postřižinami. Tyto slavnosti se konaly i později, za existence monogamní rodiny (jen jednoho muže a jedné ženy), i za křesťanství, kde se staly později podkladem biřmování. Pro děti byl příznačný dlouhý vlas. Při vstupu mezi plnoprávné členy rodu, tedy muže, pracovníky nebo bojovníky, bývala při této slavnosti a hostině nazývané postřižiny jinochům kadeř symbolicky ustřižena. V pohanské době stříhal vlasy stařešina, později snad otec nebo pozvaný významný člověk. Je oprávněná domněnka, že postřihující člověk se obřadem zavázal být jakýmsi ochráncem postříhaného jinocha, nebo-li jeho kmotrem.

Tu nejužší souvislost jména Postřižín s popsaným obřadem je dnes těžko určit. Snad název znamenal určité posvátné místo pohanského původu, původně třeba i vzdálenějšího od místa dnešní obce, kde se zmíněné slavnosti pravidelně konaly.

Dne 30. dubna 1812 se v obci Postřižín narodil vlastenecký kněz a spisovatel Karel Hausman, který překládal z němčiny a psal mravoučné a vlastivědné knihy. Také sestavil první českou mapu, ve které byl u jednotlivých obcí uveden druh a počet dobytka.

V roce 1878 se narodil v obci, pozdější diskař František Janda Suk. Byl prvním českým atletem, který se stal rekordmanem při hodu diskem otočkou. postřižín

V minulosti v obci Postřižín působily různé spolky (jako například baráčníci, sportovci, hasiči), které zajišťovaly kulturní, společenskou a sportovní činnost pro místní občany i občany okolních obcí. Také v období 50. až 80. let 20. století byly v obci tyto činnosti na dobré úrovni. Velký zájem v obci byl a je o fotbal. To dokazuje, že fotbalový klub existuje (s menšími přestávkami) až do současnosti.

K prvním volbám do místního národního výboru v obci Postřižín došlo v roce 1948.

V současnosti se obec Postřižín rozšiřuje závratnou rychlostí a tím se zvětšuje i počet obyvatel.

Informace byly čerpány z knihy vydané k významnému výročí vzniku obce (1052 – 2002).

 


František Janda Suk

 

Naše obec má relativně málo slavných rodáků. Jedním z těch neopominutelných je zcela jistě František Janda Suk.

 

 

František Janda SukČeský atlet a první český medailista ze soutěží olympijských her, přichází na svět 25. března roku 1878 ve středočeském Postřižíně.

O sport se začíná zajímat více až po svém příchodu do Prahy, kde studuje gymnázium v Křemencově ulici – nejprve Jandu-Suka zaujme fotbal, v AC Praha zkouší i vzpírání a brzy pak i disciplínu, v níž dosáhne později světové slávy – atletiku, a to zejména vrh koulí a sprint.

Pod vlivem zpráv z I. novodobých olympijských her v Athénách v roce 1894 se František Janda-Suk začíná věnovat „své“ lehkoatletické disciplíně, hodu diskem – nejprve trénuje s plochým kamenem a od roku 1897 pak s pravým diskem, přivezeným z Paříže.

Jandovi-Sukovi ale tehdejší technika hodu diskem (házelo se z místa) nevyhovuje, začíná tedy házet (jako první diskař na světě) s otočkou, tak, jak se hází dodnes – během roku se pak zlepší tak, že již v březnu roku 1898 překonává evropský rekord výkonem 34,53 m.

V červnu roku 1900 dosáhne František Janda-Suk v dresu AC Sparty dalšího rekordního výkonu, když hodí 35,65 m – na soutěže II. olympijských her v Paříži pak v červenci odjíždí jako jeden z hlavních favoritů diskařského klání. Nakonec skončí František Janda-Suk v konkurenci 18 závodníků druhý za maďarským diskařem Rudolfem Bauerem, a to výkonem 35,25 m.

Hned v roce následujícím, tedy v roce 1901, vytvoří František Janda-Suk svůj poslední neoficiální český diskařský rekord – jeho hodnota je 39,42 m.

Poté se František Janda-Suk načas s atletikou loučí – po dokončení studií práv na pražské Univerzitě Karlově nastupuje do zaměstnání na pražském policejním ředitelství a práce dostává před atletikou přednost.

K aktivnímu sportu se Janda-Suk vrací v roce 1905, kdy začíná závodit za Slavii Praha. Jeho sportovní kariéra ale již není úspěšná tak jako dřív – na V. olympijských hrách ve Stockholmu reprezentuje František Janda-Suk český sport ve vrhu koulí (skončí na 15. místě) a ve „svém“ hodu diskem (skončí až na 17. místě).

V roce 1913 se pak František Janda-Suk stává mistrem Čech v hodu diskem svým nejlepším diskařským výkonem – jeho hod je dlouhý 42,30m.

Po skončení první světové války a vzniku Československa pak František Janda-Suk získává v letech 1921 a 1924 titul mistra Československa v hodu kladivem a v roce 1924 ještě naposledy reprezentuje na VIII. olympijských hrách v Paříži, kde je však ve své nejlepší disciplíně, hodu diskem, vyřazen již v kvalifikaci.

S aktivním sportem se František Janda-Suk loučí v roce 1927 – v té době je mu již čtyřicet devět let. Po svém odchodu ze světa aktivního sportu pracuje Janda-Suk na pasovém úřadě, kromě svého zaměstnání se pak věnuje výchově mladých vrhačských talentů, nejprve ve Slavii Praha a posléze, po druhé světové válce, v Sokole Vinohrady.

František Janda-Suk, první diskař na světě, který při vrhu diskem užije otočku, umírá 23. června roku 1955 v Praze.

Galerie fotografií z archivu rodiny Jandových.

 

Základní podklady převzaty z článku na www stránkách Životopisy Online

 

Galerie fotografií s poděkováním rodině Jandové – Postřižín

Další podklady:

Stránka

  • 1

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


Stránka

  • 1